Peníze
(1997)
Na úvod tohoto vyprávění musím
říci, že máme čtyři dospělé tibetské dogy: feny Anik-Chin Alatna,
Bali Alatna, Annabell Strážce z Tibetu a dovezeného psa Of Zlazano
Lhako. Feny jsou jedny z nejúspěšnějších českých fen, máme z toho
radost (Ajša má mj. CACIB, CWC, Bali je Česká šampionka a první
interšampionka z českého chovu, Any Český junior šampion). Ale
povídat chci o něčem jiném. Na počátku léta tohoto roku jsme měli
doma také tři půlroční štěňata, na zahradě bylo veselo, kdykoli
ve volném čase jsem seděla na zahradě a pozorovala chování naší
tibetské smečky. Ten den se manžel vrátil od rodičů a přivezl peníze,
které jsme dostali na zaplacení letního tábora pro našeho nejmladšího
syna. Já jsem byla se psy na zahradě, tak jsme se oba posadili, peníze
jsem dala pod krabičku cigaret na stůl. Manžel potřeboval něco říci
sousedovi, tak jsem mu řekla, že mu pak otevřu, aby si nebral klíče.
Za chvíli opravdu přišel a já šla k brance mu otevřít. Je to
asi třicet metrů, ale když jsme se vraceli, muž vykřikl: “Modrej má
tisícovku!“. Já jsem vystartovala a opatrně vzala štěněti z tlamy
nepoškozenou bankovku. Muž přepočítal peníze a s hrůzou
zjistil, že jedna tisícovka chybí. Celá rodina horečně hledala po
celé zahradě, v zoufalství jsme šli i do skleníku, ale nikde
nic. Těžce jsme se smiřovali se ztrátou. Dva dny potom jsme chodili,
sbírali a zkoumali hádejte co. Druhý den večer šel manžel do skleníku
a objevil dvě asi trávou spojené šištičky – v jedné se to
modralo! Na nic nehleděl, sebral to a hurá do koupelny. Tam opatrně
rozebíral, zkoumal, čistil starým zubním kartáčkem. A zázraky se dějí.
V každé šištičce byla polovina bankovky, sice trochu prokouslá,
ale ani kousek nechyběl! Barva a struktura papíru tisícovky sice byla
trochu jiná, ale šlo to. Druhý den se vypravil do banky, pravda, obešel
tři, ale v poslední seděla v pokladně upravená mladá slečna,
ta pozorovala, zkoušela, mnula mezi prsty (manžel si říkal: „holka,
kdybys věděla, co hladíš….“), pak ji vyměnila za novou. Tímto
slečně ještě jednou děkuji. Se psy se dá zažít mnoho, ale konec
dobrý, všechno dobré, že?
Josef a Ivana Staškovi
chovatelská stanice tibetských dog Strážce z
Tibetu |